Jarní soustředění SCM ZCO 8.-11.3.2012.


Jak jsem slíbil, alespoň pár řádek k proběhlému jarnímu soustředění. Především je třeba říct, že z důvodu kolize termínu se soustředěním dorosteneckého výběru vše proběhlo o týden dříve, než bylo v plánu. Na jednu stranu jsme se mohli plně věnovat jen tréninkům, protože v původním plánu jsem počítal i s účastí na Jarním poháru, na druhé straně nás zpočátku překvapil sníh a teplo taky nic moc. Program, jak už to bývá, nesliboval žádné leháro.
Po prvním rozběhání v pátek po ránu na mapě formou free order jsme s potěšením při sbírání lampionů zjistili, že sluníčko přes poledne zlikvidovalo centimetrovou (i vyšší) souvislou vrstvu sněhu v lese a mohli jsme zrušit náhradní řešení a pokračovat podle připravených tréninků. Odpolední slepá mapa - cesty - měla za úkol prověřit (a i naučit se) odhady vzdáleností a směrů. Někdo měl rezervy menší, někdo větší, pohled na výsledek tréninku naznačuje .... Jeden nejmenovaný borec i přes jasné vymezení prostoru tréninku před cílem mapoval a běžel zcela mimo prostor přes výraznou cestu, no .... Noční část ukázala nejen, jak se kdo bojí, ale i jak se umí vypořádat s omezenou viditelností a přesnou mapařinou. Jenom pro příště, je nutné si vzít lepší světla, případně s novými bateriemi. S jedním takovým (které jsme narychlo vyměnili na startu za trenérskou lampičku) bych se já bál jít i po osvětlené ulici. No, tak zlé to nebylo, dosvítilo až na konec napřažené ruky. Jinak za noční pochvalu Barče, která zmydlila ostatní (jak sběhlé vláčky, tak profi světla) o parník.
Sobotní běh v proužku mě osobně překvapil tím, že nedělal až tolik problémů, jak jsem si původně myslel. Kuba to dobře vyhodnotil a postavil a zaslouží pochvalu i za provizorní "kládový" most přes potok. Po přesunu z Bělče do Horního Jelení následovalo individuálně - skupinové odlehčovací tréninkové odpoledně. Bylo to po předchozích 4 tréninzích za 26 hodin potřeba. Navíc večerní sláva potřebovala trochu odpočinuté borce. Věrka s Romčou za ta léta, co jezdí na soustředění nasbíraly nejen hodně kontrol, ale i nějaký ten rok na víc (18). Tak snad tu dospělost nebudou zatím brát tak vážně a jak jsem bylo večer vidět, ani nebraly. Kromě toho, že jsme zdolali něco kofoly a pár kousů tiramisu, jsme i zjistili, že s autíčkem nejlíp skáče do boty řidička Míša. Kdo nejlépe smečuje bubliny, to se přiznám, si nějak nemůžu vzpomenout, takže všichni byli dobrý.
Nedělní dopoledne čekala kratší klasika na mapě Biřička - jih. Byl to obdobný terén jako v Bělči, jenom navíc pár vrstevnic. Podle časů to bylo i rychlé.
Po večerech se tedy nekonaly jen samé slávy, ale i povídání o různých věcech k orienťáku. Čtvrtek byl zaměřen na hodnocení zimní přípravy,vedení tréninkových deníků, tréninku obecně. V sobotu pak pár slov o vlastním závodění (příprava na závod, předstarovní příprava, umění závodit včetně umění kufrovat) a rozboru terénů vrcholových závodů roku 2012 (mistrovství ČR, ŽA, ŽB). Doufám, že si z toho něco každý odnesl (kromě "spíkingu" a „kakava“).

A závěrem k jednotlivým tréninkům. U některých výsledků je i hodnocení tréninku.


FREE ORDER 9.3.2012 dopoledne - 14 K, mapa Bělečský potok-sever, 1:15000, ekv.5 m
mapa-červená kolečka kontrol
jméno a příjmení čas (min.) vynechané kontroly
Jiří Frank 53 11+14
Romana Kubínová 47 11+14
Veronika Kubínová 40 1+4+8+12
Barbora Šiková 38 1+2+3+4
Karolína Šiková 31 1+2+3+11
Věra Chvalová 46 1+11
Magda Hanáková 42 1+4+11+14
Michaela Lávičková 39 1+2+3+4+12+13

Jak je vidět, většinou měl každý jiný názor na to, jaké kontroly vynechat. Z toho, jak jsem viděl les, bych se snažil vynechávat 1, 11, dále pak 14 nebo 4 a vše ostatní bylo na zvážení, jak rychle v jakém lese (nebo cestách) jsem schopen běžet.

SLEPÁ MAPA - CESTY, ODBOČKY, 9.3.2012 odpoledne, podklad mapa Bělečský potok - sever 1:15000
mapa s kontrolami-modrá kolečka a mapy tratí
jméno a příjmení délka (km) čas (min.+sec.) chybné kontroly
Jiří Frank 4,9 39,00 neprošel K2,K5,K11,K12,K14 navíc K15
Romana Kubínová 4,9 42,30 místo K2 má K3,neprošla K5
Veronika Kubínová 3,8 30,30 neprošla K5
Barbora Šiková 3,8 20,30 neprošla K3,K4,K5
Karolína Šiková 3,8 26,30 neprošla K5
Věra Chvalová 4,9 55,30 místo K2 má K3,neprošla K4,K5
Magda Hanáková 3,8 33,00neprošla K5,K10, navíc K9
Michaela Lávičková 2,8 25,30 místo K1 má K2,navíc K7

V podstatě u většiny masakr. Na začátku problémy s 3 průseky za sebou, kdy různé tratě je měly rozhozené. Dále nikdo nedoběhl průsek s K5 a odbočil o 50 m dříve. V oddílech je třeba věnovat na tréninku i nácviku odhadů vzdáleností při běhu (krokování), i když se používá zřídka. Konečná délka byla nakonec mírně kratší, cíl byl posunut z důvodu špatně přeneseného zákresu konce trati.

NOČNÍ, 9.3.2012, mapa Běleč 1:10000, ekv.5 m

mapa
jméno a příjmení čas (min.) trať (km)
Jiří Frank 54,50 4,05/10K
Romana Kubínová 42,50 3,85/9K
Veronika Kubínová 48,50 3,85/9K
Barbora Šiková 33,03 3,85/9K
Karolína Šiková 40,45 3,85/9K
Věra Chvalová 40,45 3,05/7K
Magda Hanáková 37,45 3,85/9K
Michaela Lávičková 40,45 3,05/7K

Míša a Věrka - dvojice. Pochvala těm, kdo se nebáli to řezat přímo, profi světlo Magdy bylo málo na bezchybný běh Barči. Kromě K 2 by neměly být jiné kontroly zvlášť obtížné, a navíc proti původnímu slibu jsme přivezli lampiony s odrazkami.

PROUŽEK- HAD, 10.3.2012 dopoledne, podklad mapa Střelnice 2007 1:15000, 4,7 km
mapa
jméno a příjmení čas (min.)
Jiří Frank 68,30
Romana Kubínová 57,30
Veronika Kubínová 53,00
Barbora Šiková 55,00
Karolína Šiková 53,00
Věra Chvalová 54,30
Magda Hanáková 63,00
Michaela Lávičková 62,00

Proužek byl opravdu úzký a proto to nebylo úplně jednoduché. Každé vypadnutí z „mapy“ se projevilo na dosaženém čase.

10.3.2012 odpoledne individuelně volně na mapě

KLASIKA (zkrácená) 11.3.2012 - 4,5 km/8 K, mapa Biřička -jih 1:15000. ekv.5 m
mapa
jméno a příjmení čas (min.)
Jiří Frank 38,00
Romana Kubínová 34,00
Veronika Kubínová 37,30
Barbora Šiková 31,00
Karolína Šiková volná fáze
Věra Chvalová 36,00
Magda Hanáková 39,00
Michaela Lávičková 47,00

Rozbor rozhodujících postupů (3-4, 4-5)provedl Kuba s každým hned po doběhu. I zde se ukázalo, jak se dá nachytat ,když opticky rovnoběžně s čárou vede průsek a už nás nic jiného (lepšího) nenapadá. Nejdelší postup nabízel v podstatě proplétání žlutým a zeleným kolem čáry nebo i zleva v bílém lese (to nikdo nerealizoval). Nejlepší byly ty varianty, které využily v konci cesty a pěšiny pro náběh na kontrolu.

                                             Kuba a Honza